Zahájení připomínkového řízení k návrhu paragrafového znění Stanov ČSCH

01.07.2013 09:31

               

STANOVY ČESKÉHO SVAZU CHOVATELŮ

I. SPOLEČNÉ ZÁSADY

 

§ 1 Český svaz chovatelů (dále jen Svaz):

1. Je podle zákona č.89/2012 Sb. Spolkem.

2. Je spolkem členským a vede evidenci členů.

3. V rámci Svazu jsou ustanovovány pobočné spolky, jejichž členy jsou chovatelé zvířat,  

    zejména drůbeže, králíků, okrasných a poštovních holubů, okrasného a exotického   

    ptactva, kanárů, koček, kožešinových zvířat, akvarijních rybek, terarijních živočichů,   

    morčat a jiných drobných hlodavců a jiných domácích a v zájmových chovech chovaných  

    zvířat.

4. Ve své činnosti vychází z odborných zájmů chovatelů, které jsou v souladu se  

    společenským úsilím o tvorbu a ochranu životního prostředí.

5. Aktivně působí na rozvoj chovatelské záliby.

6. Je právnickou osobou jako celek a působí na celém území České republiky.

7. Je neziskovým veřejně prospěšným spolkem.

8. Při své činnosti se zdrží jakékoliv politické a ideologické činnosti a je stranicky, politicky,    

    nábožensky a rasově neutrálním spolkem.

9. Povinnosti a práva Svazu zajišťuje:

a) Republiková rada a její sekretariát,

b) Ústřední výbor a jeho sekretariát.

     Sídlem spolku je Praha 8, Maškova 3, IČ 00443204. Český svaz chovatelů používá zkratku ČSCH, symbolem je znak ČSCH.

 

§ 2 Poslání (Účel)

1. Vytvářet podmínky pro rozvoj odborné chovatelské činnosti, navazovat na osvědčené  

    tradice a výsledky vědeckých poznání, zvyšovat odborné znalosti a schopnosti členů,  

    zastupovat a hájit jejich zájmy.

2. Zabezpečovat cílevědomou plemenitbu zvířat, zabezpečovat zvyšování úrovně stávajících  

    druhů, plemen a jejich barevných rázů, šlechtění a uznávání plemen nových, zlepšování   

    užitkových vlastností a vylepšování exteriéru chovaných zvířat, provádět kontroly  

    užitkovosti zvířat.

3. Podílet se na organizování ochrany zvířat, na péči o jejich zdraví a péči o životní prostředí.

4. Dbát o záchranu a udržení genofondu druhů a plemen zvířat, zvláštní pozornost věnovat 

    ochraně genofondu málo početných a národních plemen zvířat, prosazovat chovatelství 

    jako aktivní formu ochrany přírody.

5. Evidovat druhy a počty chovaných zvířat, zabezpečovat jejich tetování, kroužkování, 

    značkování a případně čipování, vést kontrolované, tj. kmenové, rozmnožovací, 

    plemenné, šlechtitelské, výzkumné, regenerační, registrované chovy. Zakládat a vést 

    plemenné a registrační knihy.

6. V rozsahu zákonných oprávnění zajišťovat šlechtitelskou činnost v chovech zvířat, 

    usměrňovat plemenitbu a zprostředkovávat reprodukci plemenných zvířat.

7. Pořádat a organizovat přednášky, školení, besedy, výstavy, závody, bonitace, stolní 

    oceňování, zájezdy, trhy, aukce, exkurze, společenské, výcvikové a sportovní akce, 

    soutěže, výcvikovou a závodní činnost.

8. Školit posuzovatele, poskytovat členům i nečlenům Svazu odborné porady, aktivně se  

    podílet na výchově mladých chovatelů, vytvářet vhodné podmínky pro jejich osobnostní  

    rozvoj a vzdělávání a naplňovat činnost prací s dětmi a mládeží v jejich volném čase  

    s cílem získání jejich zájmu o organizované chovatelství v ČSCH.

9. Spolupracovat s vědeckými, výzkumnými, veterinárními a plemenářskými organizacemi, 

    zemědělskými organizacemi, státními orgány působícími v oblasti problematiky zvířat,

    zemědělské výroby a ochrany a tvorby životního prostředí.

10. Popularizovat chovatelskou činnost na veřejnosti, vydávat odborné časopisy a publikace, 

      vnitrosvazové tiskoviny, spolupracovat s nakladatelstvími a s vydavateli a redakcemi 

      sdělovacích prostředků.

11. Spolupracovat s organizacemi chovatelů zvířat a ochránců přírody u nás i v zahraničí, a 

      aktivně pečovat o ochranu zdravého životního prostředí.

12. Vytvářet a spravovat majetkové hodnoty potřebné k plnění poslání Svazu.

13. Zastupovat chovatele v mezinárodních a nadnárodních chovatelských strukturách a 

      zajišťovat delegování zástupců do těchto organizací a jejich orgánů.

 

§ 3 Právní postavení

Právnickými osobami v rámci Svazu jsou:

a) základní organizace,

b) oblastní a městské organizace a

c) chovatelské kluby.

 

§ 4 Společné organizační zásady

1. V rámci Svazu jsou ustaveny chovatelské odbornosti. Příslušnost členů k chovatelské 

    odbornosti určuje především druh chovaných zvířat podle zoologické příbuznosti. Vnitřní  

    uspořádání chovatelské odbornosti upravuje organizační řád odbornosti.

2. Volby do všech funkcí ve Svazu jsou uskutečňovány demokraticky, tajně a to zdola 

    nahoru.

3. Volby lze uskutečňovat:

    a) formou týmů v čele s kandidátem na předsedu, vyjma kontrolní a rozhodčí komise nebo

    b) jednotlivé kandidáty anebo

    c) variantně podle a) i b).

4. Volby jsou právoplatné, jestliže se jich účastní nadpoloviční většina členů (delegátů)

    s hlasem rozhodujícím. Zvoleni jsou členové (kandidáti), kteří obdrželi nadpoloviční 

    většinu  hlasů prezentovaných členů (delegátů) do stanoveného počtu volených členů.   

    Statutárními zástupci jsou předseda a:

    a) tajemník,

    b) jednatel,                                                                       

    c) místopředseda či jiný člen výboru na základě plné moci ad hoc.

    O způsobu volby ústředních orgánů v jednotlivých chovatelských odbornostech 

    rozhoduje konference chovatelské odbornosti v souladu se Stanovami. 

5. Usnesení orgánů se přijímají nadpoloviční většinou hlasů. Menšina se podřizuje většině. 

    Usnesení vyšších orgánů jsou závazná pro nižší orgány a jejich členy.

6. Nižší orgány se mohou obracet k vyšším orgánům s podněty, připomínkami, návrhy, 

    kritikou. Vyšší orgány jsou povinny tyto podněty vyřizovat a informovat o způsobu řešení.

7. Funkce členů orgánů Svazu nejsou placené, jsou čestné, pokud nejde o pracovní poměr 

    ke Svazu.

8. Funkcionáři mohou obdržet jednorázovou nebo příležitostnou odměnu za výkon své  

    funkce a náhradu hotových výloh podle platných předpisů. O obdržení odměny a její výši  

    rozhoduje orgán, který tyto funkcionáře do funkce volil či jmenoval svým rozhodnutím.

9. Člen-funkcionář muže být odvolán z funkce pro neplnění úkolů spojených s funkcí. O  

    odvolání rozhoduje příslušný orgán Svazu, který ho do funkce volil. Dojde-li k uvolnění 

    funkce je na tuto uvolněnou funkci do nejbližších voleb kooptován náhradník s nejvyšším  

    počtem hlasů z kandidátů, kteří nebyli na předcházející schůzi zvoleni.

10. K zajišťování úkolů mohou orgány Svazu ustavovat pracovní komise nebo jmenovat 

     aktivisty - odborníky.

11. Organizační jednotku řídí rada, výbor nebo komise. Navenek jednají statutární zástupci,  

      tj. předseda s:

     a) tajemníkem,

     b) místopředsedou,

     c) jednatelem nebo jiným pověřeným zástupcem.

     Dokumenty, které zavazují, podepisují statutární zástupci zásadně společně.

12. Rada, výbor nebo komise svolávají schůze obvyklým způsobem. Mimořádnou schůzi   

      svolávají, pokud o to požádá nejméně třetina (nadpoloviční většina) členů či  

      organizačních jednotek. Rozhodne-li vyšší orgán o svolání schůze nižší organizace, musí 

      být svolána.

13. Likvidátor a členové statutárního orgánu nemohou být členy kontrolní a rozhodčí komise    

      orgánu téhož stupně.

14. Zaměstnanec Svazu nemůže kandidovat a být volen do funkcí, které volí valná hromada 

      Svazu, a pokud byl již zvolen podle dosavadních Stanov, jeho mandát v této funkci 

      zaniká po nabytí účinnosti těchto Stanov.  

15. Členové vyššího orgánu Svazu jsou oprávněni zúčastňovat se schůzí nižších 

      organizačních složek s hlasem poradním.

16. Funkční období je ve všech orgánech Svazu pětileté. Funkční období statutárních 

      zástupců RR (ÚV) ČSCH je omezeno na dvě po sobě následující funkční období.

17. Nejvyšším orgánem Svazu a jeho nižších organizačních jednotek je členská schůze  

      (valná hromada, konference).

18. Členskou schůzi svolává k zasedání příslušný statutární orgán nejméně jednou do roka.

19. Členská schůze je svolávána nejméně 30 dní před jejím konáním.

20. Každý člen má jeden hlas a každý delegát má:

      a) silný mandát tolika hlasů, kolik řádných členů zastupuje,

      b) mandát na každých 350 řádných členů, které zastupuje.

21. Zasedání členské schůze se může konat i formou dílčích členských schůzí. Nelze tak  

      činit v případě voleb a schvalování rozpočtu. Tuto podmínku lze splnit volbou delegátů 

      v souladu s ustanovením čl. 19, písm. a), § 4 Stanov. 

22. Schůzí statutárních orgánů mají právo se zúčastňovat předsedové kontrolních a  

      rozhodčích komisí s hlasem poradním. Dále se mají právo zúčastňovat delegovaní   

      zástupci chovatelských odborností s hlasem poradním, pokud nejsou členem tohoto  

      statutárního orgánu. Statutární orgán je povinen o konání každé schůze tyto předsedy a  

      zástupce chovatelských odborností informovat v dostatečném časovém předstihu, včetně  

      jejího programu.

 

II. ČLENSTVÍ

§ 5 Vznik členství

1. Členství jednotlivců (fyzických osob) ve Svazu je dobrovolné a je založeno v základní 

    organizaci. Členem se může stát každý, kdo souhlasí se Stanovami a chce se na činnosti  

    Svazu podílet. Má se za to, že vznikem členství v pobočném spolku, vzniká současně  

    členství i v hlavním spolku. To platí i o zániku členství.

2. Členství ve spolku má charakter osobního poměru, vyloučeného v rámci právního  

    nástupnictví.

3. Členství vzniká schválením přihlášky na členské schůzi základní organizace a zaplacením 

    členského příspěvku. Průkazem o členství je členská legitimace s platnou členskou  

    známkou.

4. Členy spolku se mohou stát osoby starší 6 let a do nabytí zletilosti je jejich členství  

    podmíněno souhlasem zákonného zástupce. Tito členové působí v organizaci pod  

    vedením zkušených chovatelů a mohou zakládat kroužky mladých chovatelů.

5. Členové, kteří se zabývají chovem zvířat více druhů či plemen, mohou své členství 

    registrovat v dalších základních organizacích nebo chovatelských klubech. Zde platí 

    účelové příspěvky podle usnesení členské schůze této základní organizace či  

    chovatelského klubu, kde se chtějí registrovat. Registrované členství zakládá právo volit  

    v této ZO či klubu, pokud to usnesení schůze ZO či klubu umožňuje. Nezakládá však  

    právo registrovaného člena být volen do vyšších orgánů Svazu. 

6. Členy Svazu mohou být rovněž občané, kteří mají o chovatelství zájem, i když sami 

    chovateli nejsou nebo právnické osoby.

7. Členy Svazu se mohou stát i právnické osoby (kolektivy), případně jejich organizační 

    jednotky oprávněné jednat svým jménem, s podmínkami sjednanými v dohodách podle 

    odbornosti.

8. Udělení čestného členství přísluší členské schůzi základní organizace. Čestný člen neplatí  

    členský příspěvek, proto nemá právo volit a být volen.

9. Členy Svazu mohou být i cizí státní příslušníci pokud splňují všechny podmínky pro vznik 

    členství.

 

§ 6 Seznam členů

1. Povinností základní organizace je evidovat jednotlivé členy a vytvářet seznam členů.

2. Statutární orgán základní organizace každoročně zašle nadřízenému orgánu (OO nebo 

    ÚOK) aktuální seznam členů.

3. Statutární orgán OO nebo tajemník ÚOK zašle každoročně zpracované seznamy členů, 

    které obdržel od základní organizace, sekretariátu hlavního spolku.

4. Sekretariát hlavního spolku vede centrální seznam členů, který je pravidelně aktualizován  

    a musí korespondovat s odběrem členských známek.

5. Termíny předávání dat mezi jednotlivými orgány stanovuje interním předpisem RR ČSCH 

    a tato data mohou být využita při evidenci a identifikaci zvířat. 

6. Každý člen, a to i bývalý, obdrží na základě žádosti na své náklady od spolku potvrzení  

    s výpisem ze seznamu členů obsahující údaje o své osobě, popřípadě potvrzení, že tyto  

    údaje byly vymazány.

7. Seznam členů může být uveřejněn jen se souhlasem všech členů, kteří jsou v něm  

    zapsáni. 

    Při uveřejnění neúplného seznamu členů musí být z něho patrné, že je neúplný.

                                                      

§ 7 Členská práva jednotlivců

    Členové Svazu mají právo:

1. Účastnit se členských schůzí svých základních organizací a od 18 let věku hlasovat, volit a 

    být volen do všech orgánů Svazu.

2. Všestranně se podílet na činnosti Svazu, pracovat pro Svaz, využívat výhod, prostředků a 

    zařízení Svazu.

3. Vznášet návrhy, podněty, dotazy, stížnosti orgánům Svazu. Místem podání je příslušná 

    základní organizace. Povinností orgánu Svazu je vyřizovat a informovat o způsobu   

    vyřízení ve lhůtě do 30 dnů a v odůvodněných případech 60 dnů, nejdéle však do 90 

    dnů.

5. Odvolávat se proti rozhodnutím vydaným v neprospěch člena.

6. Získávat vyznamenání Svazu.

 

§ 8 Členské povinnosti jednotlivců

1. Základní povinností člena je dodržovat Stanovy a prováděcí předpisy k nim, interní 

    předpisy Svazu, usnesení orgánů, dbát zájmů Svazu, platit členské a účelové příspěvky.

2. Být aktivně činný v organizaci, případně aktivně působit ve funkcích Svazu.

3. Rozšiřovat své odborné znalosti, zajišťovat ochranu a zdraví zvířat, přispívat k tvorbě 

    životního prostředí.

4. Značit a evidovat svá zvířata prostředky a způsobem stanoveným obecně závaznými 

    právními předpisy a Svazem a vystavovat zvířata na výstavách.

5. Zřizovat a udržovat pro zvířata chovatelská zařízení tak, aby odpovídala potřebám chovu 

    a obecně platným předpisům. Uplatňovat ohleduplný přístup ke zvířatům v souladu se 

    zákonem o ochraně zvířat.

6. Zdržet se jednání, které by poškozovalo zájmy a dobré jméno ČSCH a nižších 

    organizačních složek, zachovávat vůči ostatním členům ohleduplnost, vzájemný respekt a 

    zásady dobrého soužití.

    Za porušení povinností člena mohou být ukládána kárná opatření podle Kárného řádu.

 

§ 9 Zánik členství

Členství jednotlivce ve Svazu zaniká:

1. Vystoupením sděleným písemně základní organizaci, ve které je registrován.

2. Vyloučením podle Kárného řádu.

3. Výmazem z evidence z důvodu nezaplacení členského příspěvku.

4. Úmrtím.

Člen má právo být vyzván k nápravě neplnění svých povinností v souladu s ustanovením § 7 a 8, a pokud do 30 dnů od doručení výzvy není sjednána náprava, je postupováno podle bodu 2. nebo 3.

Člen může do 15 dnů od doručení rozhodnutí o zániku členství v písemné formě navrhnout, aby rozhodnutí o jeho vyloučení přezkoumala rozhodčí komise.

 

III. ORGANIZAČNÍ JEDNOTKY S ÚZEMNÍ PŮSOBNOSTÍ

A JEJICH ORGÁNY

 

§ 10 Organizační jednotky

1. Základní organizace všeobecné a jejich chovatelské odbornosti. 

2. Oblastní a městské organizace a jejich chovatelské odbornosti.

 

§ 11 Základní organizace.

1. Nejnižší organizační jednotkou Svazu je základní organizace.

2. Základní organizace Svazu jsou pobočnými spolky s právní subjektivitou, nabývají svým 

    jménem práv a majetků a přijímají závazky.

3. Předpokladem k založení pobočného spolku je nejméně 5 členů. Na ustavující schůzi 

    pozve přípravný výbor zástupce příslušného vyššího orgánu Svazu.

4. Ustavující schůzi svolává přípravný výbor. Ustavující schůze schvaluje přijetí členů, zvolí 

    výbor, kontrolní a rozhodčí komisi.

5. Základní organizace zaniká, rozhodne-li o tom členská schůze tříčtvrtinovou většinou 

    hlasů všech členů a současně rozhodne o tom, jak bude naloženo s majetkem organizace 

    prokazatelně nabytým z vlastních zdrojů, a to po vyrovnání a vypořádání dluhů, závazků, 

    vkladů a dotací Svazu apod. Členové mohou přestoupit do jiných základních organizací 

    Svazu. Přestane-li základní organizace plnit povinnosti podle Stanov a není-li členská 

    schůze opakovaně usnášeníschopná, přísluší rozhodnutí o zániku organizace a likvidace 

    jejího majetku vyššímu orgánu Svazu.

 

§ 12 Orgány základní organizace

1.Členská schůze.

2. Rada (výbor).

3. Kontrolní a rozhodčí komise.

 

§ 13 Členská schůze základní organizace

Je nejvyšším orgánem základní organizace. Svolává ji výbor nejméně 2x do roka, z toho jednou do roka svolává výbor výroční členskou schůzi, do jejíž kompetence patří:

1. Schvalovat zprávu o činnosti a hospodaření organizace za uplynulé období.

2. Schvalovat záměry činnosti a rozpočet na běžný rok.

3. Projednávat činnost výboru, jeho návrhy a návrhy členů.

4. Volit členy výboru a kontrolní a rozhodčí komise a stanovit jejich počty.

5. Rozhodovat o výši účelových příspěvků a stanovit jejich splatnost.

6. Volit delegáty na konference vyšších orgánů a na konference a aktivy chovatelských 

    odborností.

7. Navrhovat kandidáty do funkcí ve vyšších orgánech Svazu.

8. Je oprávněna vyjadřovat se k návrhům na kandidaturu členů své základní organizace

    do vyšších orgánů Svazu, které podaly jiné organizační složky v rámci Svazu nebo 

    členové.

 

 

 

§ 14 Rada (výbor) základní organizace

Rada (výbor) je statutárním orgánem základní organizace, odpovídá za její činnost v období mezi členskými schůzemi. Zabezpečuje plnění usnesení členské schůze, hospodaří s prostředky organizace. Dbá na dodržování stanov Svazu a prováděcích předpisů k nim. Připravuje jednání členské schůze. Rada (výbor) musí být minimálně tříčlenný, který tvoří vždy předseda, tajemník (místopředseda, jednatel) a pokladník. Členy výboru mohou být dále hospodář a zástupci chovatelských odborností působících v organizaci, poradci chovu apod. K zabezpečení svých úkolů si může výbor ustavit a z vlastních zdrojů financovat potřebný aparát.

 

§ 15 Kontrolní a rozhodčí komise základní organizace

Působí v organizaci nezávisle na činnosti výboru. V pravidelných obdobích, nejméně 1x ročně, provádí kontrolu hospodaření organizace. O zjištěních informuje výbor a členskou schůzi. Komise volí ze svého středu předsedu, v odůvodněných případech postačí jeden kontrolor. Pokud není ustavena i rozhodčí komise, plní její povinnosti výbor základní organizace.

 

§ 16 Oblastní a městské organizace

1.V územních oblastech (většinou shodných s územními celky) se vytvářejí oblastní a 

    městské organizace jako organizační jednotky Svazu. Sdružují se v nich základní 

    organizace Svazu a tyto se u oblastní a městské organizace evidují.

2. Aktivně organizují a usměrňují vývoj chovatelství v oblasti působnosti.

3. Zprostředkovávají styk základních organizací s ústředními orgány. Oblastní a městské 

    organizace jsou právnickými osobami.

 

§ 17 Orgány oblastní a městské organizace

   a) oblastní a městská konference,

   b) rada (výbor) oblastní a městské organizace,

   c) oblastní a městské aktivy chovatelských odborností,

   d) kontrolní a rozhodčí komise oblastní a městské organizace.

 

§ 18 Oblastní a městské konference

Jsou shromážděním delegátů základních organizací a delegátů chovatelských odborností působících v rámci oblastní a městské organizace Svazu. Svolává ji výbor oblastní a městské organizace Svazu podle potřeby, a to nejméně 1x ročně.

Konferencím přísluší:

1. Jednat a usnášet se k činnosti a hospodaření oblastní a městské organizace za uplynulé 

    období.

2. Přijímat usnesení pro další činnost.

3. Koordinovat činnost evidovaných organizací.

4. Jednat a usnášet se o návrzích rady (výboru) a jednotlivých členských organizací a 

    odborných komisí.

5. Schvalovat výši účelových příspěvků.

6. Volit delegáty na valnou hromadu Svazu.

7. Navrhovat kandidáty do funkcí v ústředních orgánech Svazu.

8. Má právo vyjadřovat se ke kandidátům, které navrhly jejich základní organizace do funkcí 

    v ústředních orgánech Svazu. 

9. Volit členy rady (výboru) a kontrolní a rozhodčí komise oblastní a městské organizace a

    stanovovat před volbami počet členů těchto orgánů.

10. Rozhodovat o ustavení oblastní a městské odbornosti.

11. Stanovit zásady pro řízení a kontrolu základních organizací.

 

§ 19 Rada (výbor) oblastní a městské organizace

Členy rady (výboru) jsou funkcionáři zvolení na oblastní nebo městské konferenci. Rada (výbor) je statutárním orgánem oblastní organizace a je odvolacím orgánem do rozhodnutí základních organizací, pokud nebyla ustanovena a volena rozhodčí komise. K jednání se schází podle potřeby. K zabezpečení svých úkolů může vytvářet a z vlastních zdrojů financovat potřebný aparát.

Povinností rady (výboru) je:

1. Zabezpečovat plnění usnesení oblastní a městské konference.

2. Hospodařit s majetkem oblastní a městské organizace podle platných předpisů a přijatých 

    usnesení.

3. Připravovat jednání konference a podávat jí zprávy o činnosti.

4. Zřizovat stálé nebo dočasné pracovní komise a vymezit rozsah jejich úkolů a pravomocí.

5. V zájmu Svazu jednat s orgány státní správy a veřejnými institucemi působícími ve svém 

    územním obvodu.

6. Koordinovat plnění úkolů a usnesení oblastních a městských odborných komisí.

 

§ 20 Kontrolní a rozhodčí komise oblastní a městské organizace

1. Působí nezávisle na činnosti výboru oblastní a městské organizace.

2. Vykonává kontroly hospodaření oblastní a městské organizace, a to alespoň 1x ročně a  

    na vyžádání provádí kontroly hospodaření i v základních organizacích příslušných  

    k oblastní či městské organizaci.

3. O své činnosti podává zprávu oblastní a městské radě (výboru) a oblastní a městské 

    konferenci.

4. Předseda má právo zúčastňovat se jednání rady (výboru) oblastní a městské organizace s 

    hlasem poradním.

Pokud organizace hospodaří s majetkovými hodnotami pořízenými s přispěním vyšších orgánů Svazu, provádí kontrolní komise tohoto vyššího orgánu revize jejich hospodaření. Pokud není ustanovena rozhodčí komise, plní její povinnosti rada (výbor) oblastní organizace.

 

§ 21 Oblastní a městské aktivy chovatelských odborností

Jsou zastupitelským shromážděním delegátů základních organizací podle jednotlivých chovatelských odborností. Aktiv svolává příslušná oblastní a městská chovatelská komise nejméně 1x ročně.

Aktivu přísluší:

1. Jednat o zásadních otázkách rozvoje příslušného chovatelského hnutí v obvodu 

    působnosti oblastní a městské organizace.

2. Stanovit počet členů odborné komise oblastní a městské organizace a volit její členy.

3. Navrhovat kandidáty do funkcí v radě (výboru) příslušné oblastní a městské organizace a 

    příslušné ústřední chovatelské komise Svazu.

4. Volit delegáty na ústřední konferenci chovatelské odbornosti.

5. Předkládat návrhy radě (výboru) oblastní a městské organizace a příslušné ústřední 

    chovatelské komisi Svazu.

 

§ 22 Oblastní a městské chovatelské komise

Pečují o rozvoj svého chovatelského hnutí v obvodu působnosti oblastní a městské organizace, organizují veterinární péči v chovech, propagují chovatelství, stanoví klíč pro volbu delegátů na aktiv chovatelské odbornosti, svolávají aktivy chovatelské odbornosti a zajišťují přijaté závěry. Plní úkoly související s tvorbou a ochranou životního prostředí.

 

IV. ORGÁNY S REPUBLIKOVOU PŮSOBNOSTÍ

 

§ 23 Orgány Svazu s republikovou působností jsou:

a) valná hromada,

b) republiková rada (ústřední výbor),

c) ústřední kontrolní komise,

d) ústřední rozhodčí komise,

e) ústřední konference delegátů chovatelských odborností a

f)  ústřední chovatelské komise.

g) ústřední komise pro práci s mladými chovateli.

 

§ 24 Valná hromada

Je nejvyšším orgánem Svazu. Valné hromady se účastní s hlasem rozhodujícím delegáti zvolení na konferencích oblastních a městských organizací. (delegáti zvolení na ústředních konferencích těch chovatelských odborností, které jsou řízeny přímo ústřední chovatelskou komisí a nemají oblastní a městské orgány).

Valná hromada je svolána nejméně 1x ročně.

Mimořádná valná hromada je svolána, jestliže požadavek vzejde z usnesení nejméně jedné třetiny oblastních a městských konferencí.

Valné hromadě přísluší:

1. Schvalovat jednací řád valné hromady.

2. Projednat, případně schválit zprávy a návrhy rady (ústředního výboru) a ústřední kontrolní 

    a rozhodčí komise.

3. Volit členy republikové rady (ústředního výboru), ústřední rozhodčí komise a ústřední 

    kontrolní komise.

4. Schvalovat Stanovy a jejich změny, Řád ústřední kontrolní komise, Volební řád a Kárný 

    řád.

5. Kontrolovat plnění usnesení předchozí valné hromady.

6. Projednat, případně schválit hospodaření Svazu za uplynulý rok.

7. Stanovit úkoly Svazu pro další období.

8. Projednat a schválit úkoly a rozpočet pro běžný rok.

9. Stanovit výši členských příspěvků.

10. Řídit a kontrolovat činnost republikové rady (ústředního výboru), ústřední kontrolní a 

      rozhodčí komise a odvolávat členy těchto orgánů.

11. Ustavovat a rušit chovatelské odbornosti.

12. Rozhodovat o záležitostech, které nejsou vyhrazeny do působnosti jednotlivých 

      chovatelských odborností.

13. Rozhodovat o fúzi a rozdělení spolku.

14. Rozhodovat o záležitostech komise pro práci s MCH, je-li zřízena VH.

 

§ 25 Republiková rada (ústřední výbor).

Je pěti až sedmičlenný statutární orgán Svazu, který zabezpečuje činnost v období mezi valnými hromadami. Řeší vztahy mezi odbornostmi v rámci Svazu. Má právo jednat a zavazovat se v záležitostech společných celému Svazu v souladu se Stanovami a usneseními valné hromady. Je oprávněn jednat s nejvyššími orgány státní správy, veřejnými institucemi a zahraničními chovatelskými svazy. Ze své činnosti se odpovídá valné hromadě Svazu. Navenek jednají z pověření republikové rady (ústředního výboru) statutární zástupci nebo jiný pověřený funkcionář Svazu na základě plné moci ad hoc. Schůzí RR (ÚV) ČSCH mají právo se zúčastňovat předsedové kontrolní a rozhodčí komise a delegovaní zástupci ÚCHK s hlasem poradním. RR (ÚV) ČSCH je povinna o konání každé schůze tyto předsedy a zástupce ÚCHK informovat v dostatečném časovém předstihu, včetně jejího programu.

Povinností republikové rady (ústředního výboru) je:

1. Zabezpečovat usnesení valné hromady.

2. Připravovat návrh rozpočtu Svazu, projednat jeho plnění, projednávat výsledky 

    hospodaření.

3. Disponovat s finančními prostředky podle schváleného rozpočtu a usnesení valné 

    hromady.

4. Spravovat majetek Svazu.

5. Vydávat prováděcí předpisy.

6. Svolávat valnou hromadu.

7. Vydávat odborné časopisy, publikace, tiskoviny a Věstník ČSCH.

8. Vyvíjet podnikatelské aktivity směřující k zajištění prostředků pro činnost ústředních 

    orgánů Svazu, chovatelských odborností případně nižších organizačních jednotek Svazu.

9. Pořádat školení, soutěže, výstavy, závody a jiné akce.

10. Ustavovat stálé i dočasné pracovní komise a volit jejich předsedy, zejména komisi 

     ekonomickou, legislativní, pro práci s mladými chovateli, veterinární apod., a stanovit  

      jejich pravomoci, případně rozpočet.

11. Navrhovat, jmenovat a odvolávat členy pracovních komisí, případně rozhodovat o 

      způsobu jmenování či volby.

12. Zabezpečovat členství Svazu v tuzemských, zahraničních a mezinárodních 

      chovatelských i nechovatelských organizacích.

13. Propagovat Svaz a chovatelství na veřejnosti.

14. K zabezpečení svých úkolů si republiková rada (ústřední výbor) vytváří a ze zdrojů 

      přidělených rozpočtem financuje sekretariát.

 

§ 26 Ústřední kontrolní komise

Je tří až pětičlenná, působí nezávisle na činnosti republikové rady (ústředního výboru). Provádí kontroly hospodaření Svazu. Na vyžádání může provádět kontroly ve všech organizačních jednotkách Svazu. Navrhuje VH předpisy pro provádění kontrolní činnosti

ve Svazu.

 

§ 27 Ústřední rozhodčí komise

Je tří až pětičlenná, řeší a rozhoduje:

1. O vyloučení člena ze spolku.

2. Spory mezi spolkem a jeho členy o placení členských příspěvků.

3. Spory mezi spolkem a nižšími organizačními složkami pokud o nich nerozhoduje VH .

4. Stížnosti na porušování ustanovení Stanov a interních právních předpisů, pokud jejich  

    řešení nepřísluší nižším organizačním složkám.

5. Je kárným orgánem v těch případech, které nepřísluší nižším organizačním složkám nebo  

    ve věcech, které jí určí VH.

 

§ 28 Ústřední konference delegátů chovatelských odborností

Jsou zastupitelská shromáždění delegátů oblastních a městských aktivů chovatelských odborností (event. základních organizací). Účast delegátů chovatelských klubů a jejich pravomoci stanovuje organizační řád odbornosti v souladu se stanovami. Konferenci svolává podle odbornosti příslušná ústřední chovatelská komise nejméně 1x ročně.

Konferenci přísluší:

1. Řídit chovatelskou činnost, stanovit úkoly pro rozvoj chovatelství a provádět kontrolu jejich 

    plnění.

2. Volit a odvolávat členy ústřední chovatelské komise a jejího tajemníka, a před volbou  

    rozhodnout o počtu členů a o způsobu provedení voleb.

4. Volit a odvolávat a členy své revizní komise.

5. Schvalovat organizační řád chovatelské odbornosti včetně jeho novelizací.

6. Schvalovat směrnice a řády pro odbornou chovatelskou činnost.

7. Schvalovat rozpočet chovatelské odbornosti a projednávat výsledky hospodaření.

8. Navrhovat kandidáty do republikové rady (ústředního výboru) Svazu, ústřední kontrolní komise a pracovních komisí Svazu.

9. Ustanovovat poradní sbory své odbornosti.

10. Předkládat návrhy pro jednání republikové rady (ústředního výboru) Svazu a valné 

      hromady Svazu.

11. Je odvolacím orgánem do rozhodnutí ústřední chovatelské komise.

 

§ 29 Ústřední chovatelské komise

Ústřední chovatelské komise (ÚCHK) jsou nejvyššími odbornými orgány pro řízení chovatelství příslušných druhů zvířat. Jejich rozpočty jsou součástí ústředního rozpočtu Svazu. V činnosti se řídí usneseními valné hromady Svazu a následně usneseními ústřední konference chovatelské odbornosti. Jejich činnost specifikuje organizační řád příslušné chovatelské odbornosti.

Povinností ústředních chovatelských komisí je:

1. Zabezpečovat rozvoj chovatelství podle přijatých zásad a usnesení.

2. Uznávat kontrolované, tj. kmenové, rozmnožovací, plemenné, šlechtitelské, výzkumné, 

    regenerační, registrované chovy.

3. Řídit činnost plemenných knih.

4. Zajišťovat kontrolu užitkovosti zvířat, dědičnosti, zřizovat podle potřeby testovací stanice.

5. Vychovávat, odborně školit a řídit posuzovatele a odborné funkcionáře, ustavovat orgány 

    pro otázky posuzování zvířat.

6. Zabezpečovat a organizovat veterinární péči ve spolupráci s veterinární službou.

7. Navrhovat vlastní rozpočet, účelně hospodařit se schváleným rozpočtem a aktivně 

    napomáhat vlastní činností k zajištění příjmové části rozpočtu odbornosti.

8. Propagovat chovatelství, vydávat odborné a propagační materiály.

9. Zabezpečovat informovanost členů.

10. Připravovat směrnice, řády, pokyny v rámci své odbornosti.

11. Ustavovat, řídit a rušit chovatelské kluby a schvalovat jejich názvy.

12. Pořádat školení, soutěže, výstavy, závody a jiné akce.

13. Rozhodovat o odvoláních do rozhodnutí v odborných chovatelských záležitostech 

      vydaných nižšími odbornými orgány.

14. Aktivně se podílet na výchově mladých chovatelů.

15. Spolupracovat s příslušnými chovatelskými odbornostmi zahraničních chovatelských  

      svazů.

16. Navrhovat delegáta do příslušné chovatelské odbornosti EE.

Kontrolní a rozhodčí komise chovatelské odbornosti působí nezávisle na ústřední chovatelské komisi. Práva a povinnosti této komise odpovídají působnosti ústřední kontrolní a rozhodčí komise s určením pro chovatelskou odbornost.

 

§ 30 Chovatelské kluby

Chovatelské kluby sdružují chovatele vyhraněných odborných zájmů. Kluby ustavuje, řídí a ruší příslušná ústřední chovatelská komise. Ve své činnosti se řídí organizačním řádem chovatelské odbornosti, který stanoví zásady pro činnost klubů. Členství v klubu je členstvím nadstavbovým, nikoliv zakládajícím členství v ČSCH, nemá-li klub statut základní organizace. Členové klubu musí být členy v základních organizacích Svazu či obdobných organizací v rámci EE.

 

§ 31 Komise pro práci s mladými chovateli

KPMCH je nejvyšším výkonným orgánem pro řízení činnosti na úseku práce s mladými chovateli (dále jen MCH) v ČSCH. Její rozpočet je součástí ústředního rozpočtu Svazu. V činnosti se řídí usneseními ústřední konference delegátů oblastních a městských organizací pracovníků s MCH.

 

Povinností KPMCH je:

- zabezpečovat rozvoj chovatelství prostřednictvím výchovy MCH a naplňovat 

  tak účelně jejich volný čas,

- koordinovat a metodicky řídit práci s MCH na nižších organizačních článcích všech 

  základních organizací, oblastních a městských organizací,

- při výchově MCH po odborné stránce úzce spolupracovat s jednotlivými ÚCHK

- realizovat vlastní plán činnosti na funkční období a jednotlivé roky včetně mezinárodní

  spolupráce,

- jmenovat pracovní komise jakožto orgány KPMCH dle potřeby, jako např. pro organizaci 

  jednotlivých celostátních či mezinárodních kol Olympiády mladých chovatelů apod.,

- navrhovat vlastní rozpočet a účelně s ním nakládat, zároveň aktivně napomáhat vlastní 

  činnosti zajišťováním příjmové části rozpočtu,

- pořádat soutěže, výstavy a obdobné akce pro MCH,

- propagovat organizované chovatelství u mladých chovatelů z širší veřejnosti,

- v souladu se stanovami vydávat směrnice a vzdělávací materiály týkající se činnosti s MCH 

  ve Svazu.

 

Kontrolní a rozhodčí komise KPMCH působí nezávisle na této komisi. Práva a povinnosti této komise odpovídají působnosti ústřední kontrolní a rozhodčí komise.

 

V. HOSPODAŘENÍ

 

§ 32 Hospodaření

1. Hospodaření Svazu se řídí obecně platnými právními předpisy, interními normami 

    Svazu a usneseními příslušných orgánů Svazu.

2. Zdrojem financování jsou:

- členské a účelové příspěvky,

- výnosy z podnikatelských aktivit,

- výnosy z vydavatelsko-nakladatelské činnosti,

- výnosy z pořádaných výstav, soutěží, společenských aktivit a podobných akcí,

- úhrady za služby pro chovatele,

- sponzorské dary,

- úvěry poskytnuté pobočným spolkům a

- dotace.

3. Pro hospodaření ústředních orgánů Svazu platí zásada, že společný rozpočet Svazu určený na veškerou neoddělitelnou celosvazovou činnost musí být oddělen od rozpočtů jednotlivých odborností na jejich odbornou činnost. Základem financování odborností jsou veškeré vlastní příjmy jednotlivých odborností a podíly z členských známek a z dotací vypočtené podle počtu členů hlásících se k dané odbornosti.   

4. Pro hospodaření pobočných spolků s právní subjektivitou platí obdobně ustanovení bodu 1 s tím, že zdrojem jejich financování jejich činnosti jsou z části stanovené podíly z členských známek a jejich jiné vlastní příjmy.  

 

 

VI. ZVLÁŠTNÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

 

1. Pro základní organizace chovatelů koček a jejich individuální členy jsou závazné Stanovy    

    FIFe.

2. Pro činnost odbornosti chovatelů drůbeže jsou závazná i ustanovení Plemenářského   

    zákona.

3. Ke Stanovám ČSCH mou být vydávány prováděcí předpisy a usnesení, které nesmí být s  

   ustanovením stanov v rozporu. Pokud je některý prováděcí předpis, usnesení nebo jeho 

   část v rozporu s ustanovením stanov, je prováděcí předpis, usnesení nebo jeho část 

   neplatná.

4. Český svaz chovatelů zanikne, usnese-li se na tom valná hromada Svazu tříčtvrtinovou 

   většinou hlasů všech oprávněných delegátů. Valná hromada přitom rozhodne, jak bude 

   naloženo s majetkem Svazu a majetkem organizačních jednotek, který byl pořízen s 

   přispěním Svazu. Zánik pobočných spolků se řídí obdobným způsobem.

     Český svaz chovatelů je registrován Ministerstvem vnitra ČR Reg. č. VSP/1-1369/90 R ze dne 19. 6. 1990. Tyto stanovy byly schváleny valnou hromadou Českého svazu chovatelů dne 29. 4. 2006 a tímto dnem vstupují v platnost. Současně pozbývají platnost Stanovy ČSCH ve znění schváleném valnou hromadou ČSCH dne 29. 4. 2000.

Ministerstvo vnitra ČR vzalo na vědomí změnu Stanov dne 5. 6. 2006 a změnu stanov ze dne …………

 

Vysvětlivky:

  • Vše, co je černě vytištěno, bylo pojednáno a schváleno komisí pro novelizaci Stanov.
  • Vše, co je modře vytištěno, je alternativní.
  • Vše co je červeně vytištěno, schválila VH nebo již bylo ve Stanovách, komise s tím však zásadně nesouhlasí a nedoporučuje, neboť to odporuje novému OZ anebo logice.

 

 

H L A V N Í   Z Á S A D Y

 

Věcného návrhu úpravy Stanov ČSCH vyplývající z usnesení XVII.VH konané dne 29. května 2010 a XVIII. VH ČSCH konané dne 27.listopadu 2010

 

     Současný Věcný návrh Stanov ČSCH vychází z návrhu, který byl předložen XVII. VH ČSCH konané dne 27.11.2010, z obdržených návrhů organizačních složek ČSCH a z dostupných legislativních pramenů. Dostupnými legislativními prameny jsou Stanovy evropského svazu chovatelů drůbeže, holubů, králíků, okrasného ptactva a morčat, Vládní návrh Občanského zákona-sněmovní tisk 362/0, část 1/2, Stanovy českého zahrádkářského svazu, Stanovy Českomoravské myslivecké jednoty, Stanovy Slovenského zväzu chovateľov, Stanovy Českého svazu včelařů atd. Po shrnutí těchto podkladů, na základě připomínek ze schůze komise konané dne 22.06.2011 v Lysé nad Labem a z připomínek některých členů ÚV ČSCH z pracovní schůzky konané dne 03.10.2011  lze zobecnit následující zásady, které bude nutno při paragrafové tvorbě Stanov ČSCH dodržet:

 

  1. Z návrhu změny Občanského zákona (dále jen OZ), který byl pod číslem 362/0 jako sněmovní tisk část č.1/2 předložen parlamentu PS lze mít za to, že bude-li docházet ke změně OZ, nebude se jeho obsah výrazně lišit od citovaného návrhu-minulý návrh se v této problematice téměř neliší od stávajícího. Podle sdělení současného ministra spravedlnosti pracovali na jeho podobě přední právníci deset let. Tato novela OZ ve svém ustanovení §§ 216-304 hovoří o „Spolku“, nikoli o sdružení. Pro pochopení dalšího by „Hlavním spolkem“  byl ČSCH. Návrh nového OZ obsahuje 3 046 paragrafů na 552 stránkách, důvodová zpráva obsahuje 592 stran. OZ by měl nabýt účinnosti dnem 1.1.2013. Přijetím nového OZ by se zrušilo 231 zákonů, vyhlášek, vládních nařízení či jejich částí.  Z jeho obsahu vyplývají důležité zásady, některé z nich ve Stanovách být musí. a některé ve Stanovách ČSCH obsaženy být měly a nemusí se v daném případě čekat na jeho schválení a vydání ve sbírce zákonů. Právě naopak,  je nejvyšší čas, aby se na Stanovách ČSCH začalo pracovat „už včera“.  Jedná se zejména o:

 

K §§ 216 až 219:          

     Návrh uvádí, že spolek mohou tvořit nejméně tři osoby (nikoli 10, jak obsahují současné Stanovy). Naše komise doporučuje minimální počet 5 členů pro založení a existenci základní organizace či klubu, neboť je to počet, který zaručuje životaschopnost ZO nebo klubu a umožňuje obsadit všechny nutné funkce (předseda, jednatel, pokladník, kontrolor). Spolek je vymezen důrazem na jeho základní znaky, jimiž jsou samospráva, dobrovolnost členství, oddělení majetkových sfér spolku a jeho členů s vyloučením zákonného ručení členů spolku za spolkové dluhy a spolkovou činností jako hlavní (statutární) činností spolku. Vedle hlavní činnosti spolek může sice vykonávat i činnost vedlejší, a to i výdělečnou, ale jen za účelem podpory vlastní spolkové činnosti.

 

K §§ 220 až 229:

Stanovy spolku musí obsahovat název a sídlo spolku, účel spolku vymezením činnosti , kterou má být účelu dosahováno, práva a povinnosti členů vůči spolku a určení statutárního orgánu.

Stanovy by měly dále vymezit podmínky vzniku a zániku členství, podrobnosti o právech a povinnostech členů vůči spolku, vnitřní organizaci spolku a působnost spolkových orgánů a způsob použití likvidačního zůstatku nebo určení, jak se tento způsob stanoví.

Dále by měly obsahovat pojednání o různorodosti členství a vymezení práv a povinností, které z různorodého členství vyplývají. Stanovy umožňují založit pobočný spolek jako organizační jednotku spolku nebo určit, jakým způsobem se pobočný spolek zakládá a který orgán rozhoduje o založení a zrušení pobočného spolku. Dále by měly obsahovat členství ve spolku, přijetí za člena, výši a splatnost členského příspěvku.   

 

K §§ 230 až 232:

Pobočný spolek je právnická osoba s odvozenou subjektivitou. Právní osobnost pobočného spolku se odvozuje od právní osobnosti hlavního spolku. Pobočný spolek může mít práva a povinnosti a nabývat je v rozsahu určeném Stanovami hlavního spolku a zapsaném ve veřejném rejstříku. Název pobočného spolku musí obsahovat příznačný prvek názvu hlavního spolku a vyjádřit jeho vlastnost pobočného spolku. Ve stanovách má být uvedeno postavení, práva a povinnosti jednotlivých pobočných spolků, v jakém rozsahu je pobočný spolek způsobilý právně jednat, za respektování majetkových sfér hlavního a pobočného spolku. Návrh na zápis spolku do veřejného rejstříku podává hlavní spolek.

 

K §§ 233 až 243:          

Členství ve spolku má povahu osobního poměru, vyloučeného z přechodu v rámci právního nástupnictví (to znamená, že členství nepodléhá dědictví tak, jako členství v obchodní společnosti). Stanovy upravují vznik, trvání a zánik členství formou vystoupení, vyloučení a pro neplacení členského příspěvku. Předpokládá se možnost přezkumu Rozhodčí komisí a soudem. Vznikem členství v pobočném spolku vzniká i členství v hlavním spolku. Nově se navrhuje upravit jako zvláštní právní režim seznam členů spolku sloužící pouze spolkovým  záležitostem. Stanovy určí, jak bude seznam členů zpřístupněn, anebo že zpřístupněn nebude. Seznam členů může být uveřejněn jen se souhlasem všech členů, kteří jsou v něm zapsáni.

 

K §§ 244 až 247:

Obsahují organizaci spolku, statutární orgány, funkční období a kooptaci členů.Vnitřní organizace spolku je jeho věcí. Nutné však je, aby spolek měl statutární orgán, neboť jej zastupuje navenek v právním styku spolku s jinými osobami, a Stanovy musí určovat, jaký má spolek statutární orgán. Stanovy dále určují, jaké další orgány spolek bude mít a jaká je jejich působnost. Stejně tak spolek ve stanovách určuje, jak se tyto orgány svolávají nebo obsazují.

 

K §§ 248 až 262:          

Obsahují pojednání o členské schůzi, zápisy z členských schůzí atd. Každý delegát musí být volen stejným počtem hlasů. Obsahují platnost usnesení členské schůze a možnost navrhnout soudu její neplatnost do tří měsíců od jejího konání nebo kdy se navrhovatel o jejím konání dozvěděl.

 

K § 263:        

Stanovy mohou zřídit spolek s jakoukoli organizační strukturou a libovolnými orgány. Nutné však je, aby bylo patrné, který ze spolkových orgánů je statutární.

 

§§ 264 až 266:

Pojednává o kontrolní (revizní) komisi. Stanovy nepřipouští spojení funkce člena statutárního orgánu nebo likvidátora s členstvím v kontrolní komisi.

 

K §§ 267 až 269:          

Pro účely rozhodování sporných záležitostí z oboru spolkové samosprávy může spolek zřídit rozhodčí komisi a stanovit její náplň. Rozhodčí komise rozhoduje o vyloučení člena ze spolku a spory mezi spolkem a jeho členem o placení členských příspěvků. Může rozhodovat i další sporné záležitosti náležející do spolkové samosprávy v rozsahu určeném Stanovami. Členem rozhodčí komise může být jen bezúhonná zletilá a svéprávná osoba, která ve spolku nepůsobí jako člen jiného voleného orgánu. Řízení před rozhodčí komisí upravuje jiný právní předpis.

 

K §§ 270 až 275:          

Obsahují zrušení a likvidace spolku.

 

K §§ 276 až 304:          

Obsahují fúze spolků a rozdělení spolku.

    Paragrafové znění je uváděno z důvodu posloupnosti tvorby Stanov. Ve výše uváděném paragrafovém výčtu nejsou obsaženy všechny odstavce, neboť pojednání o spolcích je na dvanácti stránkách.

 

  1. Návrh nových Stanov by neměl odporovat obsahu Stanov Evropského svazu chovatelů drůbeže, holubů, ptactva, králíků a morčat a FIFe  zejména ustanovení o tom, že  ČSCH je neziskovou veřejně prospěšnou organizací a při své činnosti se zdrží jakékoli politické a ideologické činnosti a je stranicky, politicky a nábožensky neutrální.(př. Kopřiva – doplnění „rasově“)    Hlasování PRO - 63 delegátů

 

       Důvod:

            ČSCH je členem Evropského svazu chovatelů drůbeže, holubů, ptactva, králíků a morčat, odbornost koček je členem FIFe. I přesto, že z obsahu Stanov těchto spolků vyplývá pro jeho členy povinnost tyto dodržovat, je vhodné tuto povinnost také zakotvit do našich Stanov, zejména povinnost uváděnou v bodu č.2 tohoto „Návrhu“, neboť řada  našich členů a organizací nejen o Stanovách EE, natož o jejich obsahu 

       mnoho neví. Bez připomínek  - Hlasování PRO - 70 delegátů

 

  1. Zavést centrální evidenci každoročně doplňovanou k přesně stanovenému datu, která bude korespondovat odběru členských známek, což je nutné zejména pro hlasování a tvorbu finančních rozpočtů.

       Důvod:

            Zavedení centrální evidence členů k přesně stanovenému datu je zcela na místě a je nutný jak pro hlasování v orgánech hlavního spolku, tak v orgánech pobočných spolků, neboť bude rozhodující počet řádných členů, které bude delegát zastupovat. Tato povinnost vyplývá i  z návrhu nového OZ.

 

  1. Stanovit pevné procentní podíly ze základních členských příspěvků jednotlivým článkům organizační struktury Svazu takto:
    1. 15% ZO, 35% OO a 50% ústředí,  nebyl přijat
    2. schvalovat pevné procentní podíly ad hoc Valnou hromadou Svazu. (návrh ÚV) nebyl přijat
    3. VH schválila dělit v poměru 50%nižší složky a 50% pro ústředí. Hlasování PRO - 63 delegátů

      Dále je navrhováno zavést příspěvek odbornosti, ke které se chovatel hlásí chovanými zvířaty a který ho zaplacením tohoto příspěvku opravňuje využívat odborné činnosti vztahující se k chovanému druhu zvířat (registrace a tetování zvířat, odběr nánožních kroužků apod.). Tento příspěvek je schvalován konferencí ÚO a náležel by do rozpočtu odbornosti.   Nebyl přijat

       Důvod:

            Stanovení pevných procentních podílů ze základního členského příspěvku jednotlivým článkům organizační struktury Svazu vyplývá z připomínek některých okresních a základních organizací. Názory na jeho rozdělení jsou odlišné podle toho, zda se jedná o okresní nebo základní organizaci. Ze získaných zkušeností vyplývá, že některé  okresní organizace rozdělení čl. příspěvku na okresních konferencích        neprojednávají vůbec a tento si celý přisvojují. Jiné okresní organizace rozdělení čl. příspěvku na okresních konferencích projednávají a snahou některých ZO je, aby pro ně konference schválila největší díl a tím zase okres má minimální rozpočet, který sotva kryje nejnutnější náklady potřebné pro řádné fungování okresní organizace. Pro optimální fungování okresních a základních organizací je proto nutné stanovit        pevné procentní rozdělení části základního členského příspěvku.

 

  1. Stanovit zásadu, která by umožňovala všem voleným a jmenovaným      funkcionářům Svazu obdržet náhradu hotových výdajů spojených s řádným výkonem funkce a z vlastního rozpočtu orgánu, v němž funkcionář vykonává funkci, pokud o to funkcionář požádá. Dále tito funkcionáři mohou obdržet odměnu za činnost nebo řádný výkon funkce, kterou jim schvaluje orgán, který je do funkce volil, a to rovněž 

       z vlastního rozpočtu. Hlasování PRO - 59 delegátů, byl přijat

       Důvod:

            Tato zásada nebyla v současných Stanovách přesně formulována a docházelo k různým výkladům Stanov. Pokud spolek vyšle svého člena někam na cestu, musí si být vědom, že tuto cestu musí svému členovi zaplatit, pokud o to člen požádá. Stejně tak nelze schvalovat odměny členům zvoleným orgánem (např. ÚV svým členům), ale vždy jen orgánem, který tyto členy do funkcí volil (např. členům ÚV valnou        hromadou).

 

  1. Pro jednotlivé volené orgány stanovit:
    1. minimální počet členů (nebude-li mít dle Stanov ÚO samostatný rozpočet, i maximální počet členů), Hlasování PRO 47
    2. pro ÚV minimálně sedm a maximálně devět, pro ostatní volené orgány minimálně pět a maximálně 7.

     Vymezit, kdo je oprávněn navrhovat a nominovat kandidáty a jakým způsobem bude nominace probíhat. Určit funkce s pravomocemi statutárních zástupců. Počet volených členů každého voleného orgánu musí být lichý.

      

       Důvod:

            Do současné doby nebyl uskutečňován jednotný výklad zásady zakotvené v ustanovení § 4, odst. 2) Stanov, která stanovuje, že volby jsou uskutečňovány zdola nahoru, kdo je oprávněn navrhovat kandidáta a jak má probíhat jeho nominace (proces doporučení či nedoporučení a zdůvodnění). Proto je snahou této komise navrhnout zásadu, která by jednoznačně stanovila způsob návrhu kandidáta, nominační proceduru a  předpoklady, které musí kandidát splňovat. Nemělo by stačit, že kandidát je ochoten volenou funkci zastávat, ale musí dávat i předpoklad, že na zastávání takové funkce má dostatek teoretických a  praktických znalostí, času s ohledem na své zaměstnání a jiné již zastávané funkce.

 

  1. Stanovit zásadu, která by zaručovala tajné volby ve všech spolcích Svazu  a tomu následně přizpůsobit i Volební řád Svazu. Ve volebním řádu přesně definovat pojem většiny. Hlasování přizpůsobit systému akciových společností (síla mandátu = počet členů, které mandát zastupuje) nejlépe tak, že každý delegát obdrží před volbami hlasovací lístek s počtem hlasů odpovídající:
    1. jednomu hlasu na každých začínajících 10 členů,
    2. jednomu hlasu na každých začínajících 50 členů. nebyl přijat
    3. VH - jednomu hlasu na každých začínajících 350 členů,

Hlasování PRO 38 (počítá se i mladý chovatel PRO 69 delegátů)

  1. jednomu hlasu na každých začínajících 150 členů. Nebyl přijat

 

       Důvod:

            Zakotvení zásady systému tajných voleb do Stanov u všech spolků je vysoce demokratický prvek zejména u spolků na úrovni okresu a výše,  stejně tak hlasování podle systému akciových společností u spolků na  úrovni okresu a výše.

 

  1. Stanovit buď:
    1. přímou volbu statutárních zástupců na stupni OO, MěO a výše (předsedy a místopředsedy ÚV, předsedy KK a RK, předsedy a jednatele u ostatních organizačních složek) volenými delegáty a ostatní členy voleného orgánu do stanoveného počtu, nebo
    2. volby týmů v čele s kandidátem na předsedu nebo jednotlivé kandidáty anebo obojí.

Hlasování PRO 55 delegátů

            Důvod:

                 Komise se zabývala i návrhem volit pouze statutární zástupce ÚV  (předsedu a místopředsedu) a ostatní členové ÚV by se stali automaticky zvolení předsedové ÚOK. Tímto návrhem by bylo delegátům VH jednak odejmuto právo volit většinu členů ÚV, jednak by tím bylo sice zajištěno, že o potřebách a problémech jednotlivých odborností by bylo rozhodováno nanejvýš fundovaně, nejasnosti by však mohly nastat v síle hlasů jednotlivých předsedů ÚOK. Měl by mít stejnou sílu hlasu bez            ohledu na to, jak velkou odbornost zastupuje nebo sílu hlasu odpovídající  počtu členů hlásících se k určité odbornosti? Tento způsob však komise nedoporučuje, neboť by se jednalo i o početnější ÚV a tím i nákladnější pro centrální rozpočet. Proto komise navrhuje variantní způsob zakotvený v zásadě č. 8 a doplněnou o č.9.

                Umožnění variantního způsobu voleb buď jednotlivců, nebo týmů v čele s kandidátem na předsedu vychází z návrhu ÚOK chovatelů okrasných a užitkových holubů. Jejich návrh byl odůvodněn předchozími pozitivními zkušenostmi, kdy v jednom případě byl zvolen jen předseda  ÚOK, který si sám do svého týmu navolil tzv. své lidi. Tento tým však pracoval bezchybně, lépe než tým zvolený z individuálně navrhovaných kandidátů, prosazujících často osobní či regionální zájmy, bez ohledu na zájem celku. I u této varianty voleb je nutné, aby členové týmu byli řádně            nominováni, jak to požadují současné Stanovy.

         

  1. Schůzí ÚV ČSCH mají právo se zúčastňovat předsedové kontrolní a rozhodčí komise  a delegovaní zástupci ÚOK s hlasem poradním. ÚV ČSCH je povinen o konání každé schůze informovat tyto komise v dostatečném časovém předstihu.

Hlasování PRO 59 delegátů

       Důvod:

            Tímto by byla zajištěna, častokrát na konferencích a i jinak kritizovaná, potřebnost rozhodovat na schůzích ÚV ČSCH fundovaně o potřebách jednotlivých odborností, neboť v něm nejsou a nemohou být zastoupeny všechny odbornosti. Účast zástupců ÚOK by byla hrazena z rozpočtů ÚOK.

 

  1. Stanovit funkční období v rámci Svazu na období:
    1. čtyř let. První volbu do všech orgánů Svazu uskutečnit do jednoho roku po schválení Stanov a u členů ÚV stanovit první funkční období na dobu 2 let s obměnou ½ + 1 voleného orgánu a po dalších dvou letech volit druhou polovinu do stanoveného počtu, nebyl přijat
    2. ponechat pětileté funkční období. Hlasování PRO 65 delegátů

       Důvod:

            Odmítání tohoto návrhu komise je považováno za nepochopení, neboť po prvých  volbách by polovina funkcionářů fungovala samozřejmě jen dva roky, ale ostatní již ve čtyřletých cyklech pouze se střídavou dvouletou periodou volby. Kromě toho žádnému funkcionáři nebrání nic v tom, aby se ucházel o funkci i v dalším období, kromě statutárních zástupců. Návrh komise stanovit funkční období z pěti na        čtyři roky odpovídá zvyklostem voleb do zastupitelských orgánů s celostátní a místní působností.

  

  1. Omezit funkční období:
    1. statutárních zástupců ÚV ČSCH na dvě po sobě následující funkční období, Hlasování PRO 50 delegátů
    2. totéž u předsedů RK a KK. Já jsem to chápal jako celek, v zápisu VH je jen ÚV ČSCH. 

       Důvod:

            Návrh na omezení funkčního období statutárních zástupců  ÚV na dvě po sobě jdoucí funkční období vyplývá z obecně získaných zkušeností, kdy vrcholový funkcionář již po této době nemá potřebný růstový potenciál. Nepřijetí této zásady by vyžadovalo přijetí jiných kontrolních mechanismů statutárních zástupců.

           

  1. Stanovit možnost odvolání funkcionáře orgánem, který ho do funkce zvolil na návrh kteréhokoli člena tohoto orgánu (členská schůze, konference, valná hromada). Hlasování PRO 64 delegátů

       Důvod:

            Doposud zakotvený požadavek na dvojí napomínání funkcionáře pro možnost odvolání z funkce se neosvědčil, zejména u funkcionářů, kde se schůze, konference či VH konají jednou za rok.

       

  1. Zakotvit do Stanov institut kooptace do volených orgánů Svazu při odstoupení, vyloučení člena ze Svazu a pod. tak, že je kooptován ten člen, který při posledních volbách získal největší počet hlasů do voleného orgánu, jehož se kooptace týká. Počet kooptovaných členů nesmí přesáhnout polovinu členů voleného orgánu. Kooptace je možná jen do:
    1. nejbližších řádných voleb, Hlasování PRO 57 delegátů
    2. do nejbližší schůze orgánu, který tyto členy volí.

            Důvod:

                 Tento institut jednak připouští nový návrh OZ, jednak vyplývá z praxe, kdy se letos již podruhé za sebou konají doplňující volby do ÚV. Zabírá to čas a stojí to i nějaké finanční prostředky.

  

  1. Stanovit povinnost svolat mimořádnou schůzi při žádosti nejméně jedné třetiny členů hlavního a pobočných spolků.  Hlasování PRO 59 delegátů

       Důvod:

            Do současné doby byla stanovena povinnost svolat členskou schůzi, konferenci či VH na základě požadavku nejméně nadpoloviční většiny členů. Nový návrh odpovídá i požadavku návrhu nového OZ.

 

  1. Zakotvit práva členů vznášet k příslušným orgánům Svazu podněty, dotazy, připomínky, návrhy a stížnosti. Místem podání je příslušná základní nebo specializovaná ZO. Povinností orgánů svazu je vyřizovat a informovat o způsobu řešení ve lhůtě:
    1. do 30-ti dnů a v odůvodněných případech 60-ti, nejdéle však do 90 dnů, Hlasování PRO 49 delegátů
    2. do 60-ti dnů, nejdéle však do 90 dnů. 

            Důvod:

      Současná právní úprava zaručuje členovi či organizační jednotce Svazu právo obracet se k vyšším orgánům s podněty, připomínkami, návrhy, kritikou. Doposud však není stanovena povinnost zabývat se připomínkami, návrhy a kritikou a není stanovena žádná lhůta pro vyřízení podnětu.

 

  1. Členem Svazu může být buď osoba starší:
    1. deseti let, nebyl přijat
    2. šesti let. Hlasování PRO 55 delegátů

Do nabytí zletilosti osoby je její členství podmíněno souhlasem zákonného zástupce. Právo hlasovat, volit a být volen může člen nabytím zletilosti.

Důvod:

 Komisi byla stanovena povinnost zabývat se i věkovou hranicí pro přijetí za člena Svazu. V této otázce není u členské základny jednoznačný názor. Část se přiklání k hranici 6 let, část k hranici 10 let. Komise doporučuje spíše hranici 10 let, která odpovídá rozumovým schopnostem a většinově uceleným zájmem lidského jedince. Zletilosti lze nabýt dovršením věkové hranice 18 let nebo rozhodnutím soudu- pro posouzení je rozhodující obsah rozsudku. Po nabytí zletilosti má člen právo volit, být volen a hlasovat.

 

17) Členství je založeno v jedné základní organizaci (všeobecné či 

  1.        specializované). Členství v klubu je podmíněno členstvím v základní organizaci. Kluby mohou mít právní subjektivitu za účelem získávání dotací, sponzorských darů a majetku. Ve stejném rozsahu mohou mít právní subjektivitu ústřední chovatelské odbornosti. V této souvislosti je navrhováno umožnit přidružené členství a specifikovat práva a povinnosti, které z přidruženého členství vyplývají. Hlasování PRO 53 delegátů – revokace PRO 41 delegátů

 

Usnesení  VH:         ÚV ČSCH zpracuje rozbor, zda je možné ÚOK přiznat právní subjektivitu  (IČO, účet, podúčet,) Hlasování PRO 53 delegátů

 

       Důvod:

            Navrhování této zásady vyplývá z různorodého výkladu práv členů chovatelských klubů a i některých funkcionářů Svazu. Členství v chovatelském klubu musí být podmíněno členstvím v základní organizaci, pokud klub nemá charakter specializované základní organizace. U klubů je navrhováno nadále ponechat odvozenou právní subjektivitu za účelem možnosti získávání dotací, sponzorských darů a majetku. Je známo, že bez získané odvozené právní subjektivity jsou tyto možnosti omezené. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že člen má jen jeden hlas, který může uplatnit v základní organizaci (všeobecné či specializované). Tak jako každý občan ČR má hlasovací právo jen v trvalém bydlišti, nikoli v přechodném bydlišti nebo tam, kde má chatu, rekreační chalupu anebo své rodiče. Obdobně má člen ČSCH trvalé bydliště v základní organizaci, nikoli v klubu. V klubu je jeho „přechodné bydliště“. Proto požadavky některých chovatelských klubů na možnost hlasování na konferencích ÚO jsou v rozporu s ustanovením Stanov, a i s logikou. S logikou proto, že kluby do společné pokladny Svazu neodvádějí z členských příspěvků ani korunu. Stejně tak lze úspěšně zpochybnit jejich argumenty spočívající v tom, že nejsou prosazovány jejich odborné požadavky, neboť představiteli ÚOK jsou v drtivé většině členové chovatelských klubů, ne-li dokonce funkcionáři klubů. Proto nelze takovou argumentaci přijmout, neboť je nelogická, účelová.

            Současný návrh tzv. přidruženého členství bude umožňovat, aby člen všeobecné ZO mohl mít přidružené členství ve specializované ZO jako přidružený člen a naopak, člen specializované ZO (např. chovatelů korel) může mít přidružené členství ve všeobecné ZO (chová-li králíky a holuby). Přidruženým členstvím je dána širší možnost volby pro člena ČSCH, kde bude mít tzv. trvalé bydliště, a kde přechodné bydliště. Bude však nezbytně nutné specifikovat práva a povinnosti, které budou z přidruženého členství vyplývat.

    

18) Pobočnými spolky stanovit:

  1. základní organizace všeobecné či specializované, městské, obvodní či okresní organizace, krajská sdružení, ústřední chovatelské odbornosti a chovatelské kluby, Hlasování PRO 53 delegátů
  2. u chovatelských odborností podmínit možnost mít charakter pobočného spolku mít podúčet ČSCH, nikoli samostatný účet.

Důvod:

     Navrhujeme-li částečnou nebo úplnou samofinancovatelnost ústředních odborností, musí jim být dán charakter pobočného spolku stejně, jako je to u chovatelských klubů.

 

19) Do členských povinností stanovit zásadu zdržet se jednání, které by poškozovalo zájmy a dobré jméno ČSCH a jeho pobočných spolků, zachovávat vůči ostatním členům ohleduplnost, vzájemný respekt a zásady dobrého soužití. Hlasování PRO 58 delegátů

 

       Důvod:

            Navržení této zásady snad ani nevyžaduje komentář, snad jen přání, abychom tuto zásadu sami nejen dodržovali, ale i důrazně prosazovali.

 

   20) Vypustit:

  1. ustanovení odstavce 4, § 30, které nad rámec omezuje 

                          vlastnická práva k nemovitostem, nebyl přijat

  1. ustanovení odstavce 4, § 30 do částky 500 000,-Kč tržní 

   ceny nemovitosti. nebyl přijat

 

       Důvod:

            Doposud zakotvená zásada v ustanovení § 30, odst. 4) Stanov ČSCH omezuje nezadatelná práva vlastníků nemovitostí nad rámec zákona. Argumentace, že nejsou doposud ošetřeny nenávratné půjčky z pokladny Svazu nemůže obstát, neboť zákonem stanovené lhůty k uplatnění práv ze strany vyšších orgánů Svazu k nižším jsou za více jak dvacet let dávno promlčeny.

 

21) Vypustit ustanovení odstavce 7 §4 Stanov, které nepřiměřeným způsobem omezuje volbu sdružování se v libovolných spolcích. V této souvislosti stanovit povinnost uvádět na kandidátce, kromě jiného i členství a funkce v jiných sdruženích obdobného charakteru. Zamlčení citovaných povinností charakterizovat jako hrubé porušení základních povinností člena.

 

Důvod:

     Návrh na úplné vypuštění ustanovení odstavce 7, § 4 Stanov ČSCH je adekvátní, neboť nepřiměřeným způsobem omezuje možnost sdružovat se v jiných spolcích i přesto, že toto ustanovení Stanov mělo něco „do sebe“, protože funkcionář ČSCH logicky nemůže plnohodnotně zastávat volenou či jmenovanou funkci ve Svazu, zastává-li podobnou funkci v jiném občanském sdružení s podobným posláním, jaký má ČSCH. Jedná se zejména o tříštění iniciativy v oblasti výstavnictví, v získávání sponzorů a pod. Proto :

  1. je navrhováno stanovit povinnost uvádět na kandidátní listině pracovní či jiný obdobný poměr, členství a funkce v jiných sdruženích, a zamlčení takové povinnosti charakterizovat jako hrubé porušení základních povinností člena s možností jeho odvolání z funkce, Hlasování PRO 48 delegátů
  2. doložit i vykonávání volené funkce ve výboru ZO, OO, KS či ÚOK minimálně jedno volební období.

 

22) Stanovit neslučitelnost funkcí ve Svazu, včetně zaměstnaneckých poměrů, zejména stanovit neslučitelnost referenta sekretariátu ÚV s funkcí členů, které volí valná hromada ČSCH (jedná se zejména o člena ÚV, kontrolní a rozhodčí komise a pracovních komisí ÚV ČSCH).

       Hlasování PRO 55 delegátů

 

  1.   Valné hromadě přísluší schvalovat Stanovy, Závazný výklad Stanov, Volební řád, Kontrolní řád a Rozhodčí řád, volit a odvolávat předsedu, místopředsedu a ostatní členy ÚV, předsedu a členy rozhodčí komise, předsedu a členy kontrolní komise.

        Hlasování PRO 66 delegátů

 

     Komise dále XIX. VH ČSCH doporučuje projednat a ÚV ČSCH uložit:

1) Zlegalizovat práci současné tzv. ÚKPM. Práci s mladými chovateli ponechat tak, jak je to ve Stanovách upraveno doposud, t.j. v kompetenci ÚOK. Práci ÚOK v této oblasti bude metodicky řídit a koordinovat Komise pro práci s mladými chovateli. Předsedu této komise bude: 2/1:46:20

a) volit ÚV ČSCH jako je to zakotveno ve Stanovách doposud nebo Hlasování PRO 38 delegátů

b) volit valná hromada ČSCH.

 

Důvod:                                 

     A) S návrhem na zařazení tzv. ÚKPM na úroveň ostatních ÚOK komise zásadně nesouhlasí. Současný systém práce s mladými chovateli považuje naše komise za nepřiměřeně drahý a málo efektivní. Skutečná práce s mladými chovateli probíhá dlouhodobě především v rodinách chovatelů a v základních organizacích a jedná se o práci soustavnou, systematickou a odbornou, což současná ÚKPM nedělá a ani dělat nemůže. Jedno několikadenní setkání s velmi malým procentem vybraných nebo předběžně nějak vyselektovaných mladých chovatelů, byť spojené se soutěží, nazývané honosně olympiádou, na této skutečnosti nemůže mnoho změnit. Tvrzení ÚKPM, že svojí dosavadní činností vychovává nové chovatelské funkcionáře a posuzovatele, je pouhý populismus. Pokud bychom měli hovořit o skutečné výchově příštích fundovaných funkcionářů, pak by vedle chovatelské odbornosti měli být školeni i v základech teorie řízení, ekonomie a práva, což současná ÚKPM mladým chovatelům neposkytuje. Pokud se týká oblasti budoucích posuzovatelů, tak při závěrečných posuzovatelských zkouškách nejsou rozdíly ve znalostech mezi účastníky soutěží MCH a ostatními adepty. Současná ÚKPM se jeví jako „autonomní orgán“ v rámci ČSCH, který pro svoji činnost spotřebovává nepřiměřeně velkou část svazového rozpočtu, navíc se zcela nepatrným efektem.

     Výchově mladých chovatelů je třeba věnovat pozornost, neboť se jedná o problematiku specifickou, která vyžaduje metodické řízení. Základ výchovy mladých chovatelů však musí být logicky v odborném vedení, což mohou plnohodnotně zajistit pouze ÚOK. V jednotlivých ÚOK by k tomu měl být ustaven fundovaný odborník s obecnými znalostmi výchovy mládeže, který by operativně zprostředkovával nejnovější odborné trendy a aktualizoval metodiky pro práci s mládeží v nižších organizačních složkách. Koordinací těchto odborných zástupců ÚOK, zejména pro organizování společných celosvazových akcí by pak měl mít na starosti volený funkcionář ÚV ČSCH nebo volený VH, který by ÚV ČSCH nebo VH garantoval, spolu s předsedy jednotlivých ÚOK, celkovou úroveň odborného a metodického řízení této práce v rámci Svazu. V pořádání celostátních soutěží MCH komise doporučuje pokračovat, avšak v jiné podobě a především s podstatně nižšími náklady. Časově by se mělo jednat o kratší akce, kterých by se zúčastnil nezbytně nutný počet organizátorů a zkoušejících. Zájem účastníků o doprovodný nechovatelský program by mohl být realizován za 100% finanční účasti účastníků. Komise doporučuje pořádat akce s mladými chovateli především v odbornostech, např. při pořádání celostátních výstav. Pro tuto formu by však bylo nutné přerozdělení finančních prostředků vyčleněných na mládež ve prospěch jednotlivých odborností podle počtu chovatelů hlásících se k odbornosti.      

     B)  ÚV ČSCH doporučuje VH v této oblasti postup dle návrhu člena ÚV ČSCH ing. Vladimíra Hulmana:

Práce s mlAdÝMI CHOVATELI v ČSCH - současný stav a nástin řešení

Český svaz chovatelů, tak, jako celá řada jiných zájmových organizací v rámci zajišťování své budoucnosti je morálně povinen zabývat se péčí a přípravou svých pokračovatelů a nástupců. Této činnosti se obecně říká „práce s dětmi a mládeží“.

Český svaz chovatelů má tuto oblast práce obsaženu i ve svém základním dokumentu - Stanovách Českého svazu chovatelů.

Obecně popularizaci a seznamování s činností ČSCH řeší §10. Ten říká: „ Popularizovat chovatelskou činnost na veřejnosti, vydávat odborné časopisy a publikace, vnitrosvazové tiskoviny, spolupracovat s nakladatelstvími a s vydavateli a redakcemi sdělovacích prostředků.“

Řešení kontinuity odborné práce a s tím i související práci s dětmi a mládeži řeší § 28, který stanovuje to, co vše by měly řešit jednotlivé ústřední odborné komise, jako nejvyšší orgány chovatelství v jednotlivých odbornostech. K řešení kontinuity chovatelství v odbornostech mluví hned několik článků uvedeného § - viz níže.

§ 28. Ústřední komise

Ústřední odborné komise /ÚOK/ jsou nejvyššími odbornými orgány ustavenými pro řízení chovatelství příslušných druhů zvířat. Jejich rozpočty jsou součástí ústředního rozpočtu Svazu. V činnosti se řídí usneseními valné hromady Svazu a následně usneseními ústřední konference chovatelské odbornosti.

Povinností ústředních odborných komisí je:

1. Zabezpečovat rozvoj chovatelství podle přijatých zásad a usnesení.

...

7. Navrhovat vlastní rozpočet, účelně hospodařit s přidělenými finančními prostředky a aktivně napomáhat vlastní činností k zajištění příjmové části rozpočtu odbornosti.

8. Propagovat chovatelství, vydávat odborné a propagační materiály.

...

10. Připravovat směrnice, řády, pokyny v rámci své odbornosti.

...

12. Pořádat školení, soutěže, výstavy, závody a jiné akce.

...

14. Aktivně se podílet na výchově mladých chovatelů.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že centrem výchovy mladé generace v ČSCH by měly být jednotlivé odbornosti. Je to celkem logické, neboť právě tam se řeší budoucnost příslušných odborností a to jak po stránce odborné, odborně-výchovné, ekonomické, propagační, legislativní a také po stránce výchovy svého dorostu.

O prací mladých chovatelů bylo v minulosti na půdě ČSCH řečeno mnoho - ale spíše v obecné rovině, než konkrétně.

Současný stav: Práci s mládeží na centrální úrovni řídí a organizuje Ústřední komise pro práci s mládeží. Dle Stanov ČSCH jde o pracovní komisi (§ 4 - čl.9) , tedy ne komisi odbornou, ustavenou dle § 28!

K námitce, že na sjezdu ČSCH ve Žďáru nad Sázavou v roce 1993 bylo v rámci usnesení uloženo ústřednímu výboru:

„1. sjezd ukládá ústřednímu výboru, aby provedl úpravu Stanov ČSCH podle připomínek přijatých sjezdem, podle právních norem, a významových upřesnění v jednotlivých ustanoveních;“

K práci s mládeží byla uvedena připomínka zásadního významu a to: „aby ústřední komise pro práci s mládeží byla svým organizačním a ekonomickým začleněním postavena na roveň ústředních odborných komisí.“

V následujícím období, kdy došlo k několika úpravám Stanov ČSCH, nebyla tato připomínka zapracována ani jednou, byť v pracovní komisi ÚV ČSCH pro úpravu stanov (legislativní komise) byl po dobu minimálně 4 let člen komise pro práci s mládeží. Ani delegáti valných hromad, kteří schvalovali úpravy Stanov ČSCH již k této záležitosti nehovořili, či neměli žádné připomínky ani návrhy.

Závěr: V právní teorii a praxi se postupuje tak, že pozdější rozhodnutí VH ČSCH neguje rozhodnutí předcházejících VH, které rozhodovaly o téže věci Stanovy ČSCH rozhodnutí sjezdu ČSCH z roku 1993 neakceptovaly, proto byla práce s mládeží zakotvena do Stanov ČSCH tak, jak je. Výklad Stanov nemůže obsahovat něco, co neobsahují Stanovy!

Z dlouholeté praxe s prací s mládeži v ČSCH je zřejmé, že práce s mládeží, odtržena od mateřské odbornosti (byť v tzv. ÚKPM jsou zastoupení zástupci odbornosti) je odtržena od vlastní odbornosti. Členové řady ÚOK necítí potřebu a zodpovědnost za přípravu a výchovu mládeže ve své odbornosti, byť jim to Stanovy ČSCH ukládají, neboť to za ně dělá někdo jiný. ÚKPM navíc musí řešit ekonomické problémy vycházející z nesystémového postavení této komise.

 Práce s mládeží je (až na některé výjimky) na centrální úrovni zúžena jen na přípravu a organizování Soutěže chovatelské dovednosti mladých a v několika posledních letech o korespondenční soutěž pro mladé chovatele v časopisu Chovatel.

Dovoluji si tvrdit, že práce s mladými chovateli je v ČSCH většinou živelná, nepromyšlená a nekoncepční.

Co udělat pro zlepšení práce s dětmi a mládeží v ČSCH:

  1. Narovnat postavení komise pro práci s mládeží a uvést ji do souladu s platnými ustanoveními Stanov ČSCH. To znamená, že komise pro práci s mládeží je pracovní komise ÚV ČSCH, která má plnit zadání ÚV ČSCH jako výkonného orgánu na základě usnesení Valných hromad. Důrazně upozornit jednotlivé ÚOK, že těžiště práce s mladými chovateli je výhradně v jejich kompetenci (včetně ekonomického zajištění) a
  2. Řešit:
    1. systém výběru, přípravy a práce s vedoucími chovatelských kroužků,
    2. problematiku metodické pomoci vedoucím chovatelských kroužků,
    3. strukturu a systém celosvazové soutěže a dalších celosvazových akcí pro mladé chovatele.

Řešení výše uvedených bodů jsou v kompetenci ÚV ČSCH. Návrh na realizaci bodu C nechť připraví pro ÚV ČSCH její pracovní komise - komise pro práci s mládeží.

Ad a)

Práci s mladými chovateli dnes může vykonávat každý člen ČSCH bez ohledu na své etické, morální či odborné vlastnosti a schopnosti - tedy kdo a jak chce. Přitom je zřejmé, že na výběru vhodných vedoucích závisí úspěšnost jak výchovy, tak i odborné přípravy. Téměř všechny organizace, které pracují s mladými chovateli mají definovány podmínky, které musí pracovníci s dětmi a mládeži splňovat.

S výběrem úzce souvisí i příprava vedoucích. Nejde jen o odbornou chovatelskou přípravu, ale jde především o přípravu na práci s dětmi a mládeží. Systém přípravy vedoucích je také nedílnou součástí většiny organizací spolupracujících s dětmi a mládeží základy psychologie, zásady výchovy, vzdělávání, ...)

Pokud tedy máme vybraného vedoucího, splňující jakési minimum znalostí potřebných pro práci s mládeží, je třeba s těmito lidmi nějak pracovat. Jde o to, aby existovala výměna zkušeností, doplňování a prohlubování obecných výchovně vzdělávacích znalostí. Důležitou součástí je zpětná vazba od vedoucích k řídícím orgánům.

Ad b)

Metodickou pomoc je třeba rozdělit do dvou rovin - rovinu obecně výchovně vzdělávací a rovinu odbornou.

Každý vedoucí pro úspěšnou práci s dětmi a mládeží potřebuje mít k dispozici ucelený návod jak s dětmi a mládeží pracovat. V současné době je úroveň práce s dětmi a mládeží velmi rozdílná - závisí především na osobních schopnostech jednotlivých vedoucích. Pro vytvoření kvalitního výchovně vzdělávacího systému je potřeba mít pro práci jednotlivých kroužků jakési osnovy nebo programy. Bez těchto materiálů jsou děti a mládež mnohdy ve svých odbornostech připravovány náhodně, bez skloubení znalostí a mnohdy jen v tom, co zná vedoucí. Toto neplatí tam, kde práci vedoucích vykonávají pedagogicky i odborně kvalifikovaní vedoucí, kterých je však v ČSCH poskrovnu.

Ad c)

Systém soutěže Chovatelské dovednosti mladých je třeba upravit tak, aby se jí mohlo zúčastnit co možná nejvíce dětí a mládeže. Každoročně se v hodnoceních objevují propastné rozdíly mezi znalostmi dětí z jednotlivých okresů, což je vzhledem k živelnosti práce s dětmi a mládeží v ČSCH celkem pochopitelné.

Zde se nabízí celá řada řešení - ať již soutěž jen v rámci odbornosti, nebo soutěž v rámci odbornosti a území (okres, kraj, ...). V každém případě je třeba docílit toho, aby se v přípravě a průběhu soutěží mnohem více angažovaly jednotlivé ÚOK.

                                                                                  

2) Zabývat se stanovením rozpočtu částečně společného a částečně samostatného pro jednotlivé odbornosti podle počtu členů hlásících se k jednotlivým odbornostem. Komise současně navrhuje uložit ÚV zpracovat zásady samofinancování. Nebylo hlasováno

 

Důvod:

     Důsledné a přehledné oddělení rozpočtů jednotlivých odborností (na veškerou oddělitelnou odbornou činnost) od společného rozpočtu Svazu (na veškerou neoddělitelnou celosvazovou činnost) považuje komise za naprostou nutnost. Rozpočet všech odborností by měl být postaven jako samo-financovatelný. Pro případnou přechodnou neschopnost samofinancování by mělo být v zásadách tvorby rozpočtu nějaké systémové řešení aplikovatelné na přechodnou dobu. Trvalé financování některých odborností z prostředků získaných jinými odbornostmi považuje komise za nesprávné, poškozující zájmy celého Svazu. Tento stav může vyvolávat určité myšlenky na odtržení některých odborností z ČSCH.

 

3) Komise se dále zabývala i dalšími návrhy, které VH nedoporučuje. Jedná se zejména o:

  1. Umožnit účast na schůzích jednotlivých spolků i nečlenům Svazu. Tento návrh nepovažuje komise za vhodný. Navrhuje však zvážit možnost účasti členům svazu na všech schůzích jeho orgánů bez hlasu i poradního.
  2. Návrh ZO Červený Kostelec - stanovit hmotnou odpovědnost funkcionářů obdobně jako u jednatelů. Stanovit tuto odpovědnost by znamenalo stanovit i povinnost tyto funkcionáře odměňovat podobně jako jednatele obchodních společností, což v ČSCH je neakceptovatelné.
  3. Stanovit neslučitelnost jakékoli funkce v ČSCH se zaměstnáním v ČSCH považuje komise za příliš tvrdé opatření, se kterým zásadně nesouhlasí.
  4. S návrhem, aby způsob voleb byl ponechán zásadně na rozhodnutí členské schůze komise rovněž nesouhlasí a všechny volby navrhuje zásadně jako tajné. Hlasování pak tajné nebo veřejné podle rozhodnutí účastníků.
  5. Návrh Dr. M. Tyllera a M. Hertla pro konference odborností. Jimi navrhovaný systém by narušil princip založený na hlasu, který je odvozen od zaplaceného členského příspěvku řádného člena ČSCH.         

 

V Praze dne 03.října 2011

                                                                    JUDr. Michal Danišovič

 

                                                                 předseda komise pro přípravu

                                                                Věcného návrhu Stanov ČSCH

 

 

                                                                 ing. Miroslav Kroft

 

                                                                 pověřený člen ÚV ČSCH